Pozadí západní tantry

Slovo tantra má několik významů, jeden z nich znamená „posvátné knihy”, slova moudrosti, která byla ústně vyučována učitelem a posléze zapsána; slova prožitku, spíš než slova teorie nebo filosofie. Mnohé texty jsou až 4000 let staré, a má se za to, že samotná jejich moudrost je ještě z dob před-védských, kmenových.

Celé učení je poutavě podobné učení, které se předává v tradici domorodých obyvatel Ameriky jako ohňová medicína.  Je mnoho důvodů, proč věřit tomu, že se jedná o pozůstatky starobylé kultury z dob, kdy lidé žili blíže zemi, byla uctívána bohyně a vztah mezi muži a ženami nebyl výrazem majetku, nýbrž oslavy mystéria života, viděného v makrokosmu jako spojení slunce a země, a v mikrokosmu jako zázrak vnímání ztělesněného tancem Šívy a Šakti jako vědomím s energií, spermií s vajíčkem, které se potkávají, aby vytvořili nový život.

S nástupem hlavních náboženství se tantra dostávala do ilegality, a stala se z ní ezoterická tradice, která stále tajně existuje, je ale očerňovaná a zkreslená fantaziemi veřejnosti – na západě je považována za sexuální orgie a v Indii za černou magii. To úspěšně mnoho lidí odradilo od toho, aby zažili její učení, které rozšiřuje životní obzory a rozpíná vědomí.  

Tantra se dělí na dvě hlavní tradice: cestu pravé ruky a cestu levé ruky.  V obou tradicích je svět vnímán jako něco, co vzniklo z extatického tance a sexuálního spojení ženského a mužského principu, energie a vědomí, jež jsou představována v podobě bohů a bohyní.

Cesta pravé ruky pracuje se sexuální energií skrze přeměnu, vizualizaci a meditaci, čímž tyto principy uctívá.  Cesta levé ruky vyzývá jejího následovníka, aby ztělesnil tyto energie, aby se stal bohem či bohyní a manifestoval energii a vědomí sám v sobě, ve svých myšlenkách a činech, ve své bdělosti.

Tantrická cesta Johna Hawkena The Tantric Path následuje tradici levé ruky. Cestu levé ruky nepraktikují jen profesionálové, kněží a mniši, vzdáleni světskému životu, ale obyčejné ženy a muži žijící uprostřed života, v centru dění. Vztahy, a obzvláště pak primární sexuální vztah, který člověk žije, se tak může stát vědomou duchovní cestou růstu.

Student namísto potlačování touhy, sexuality a potěšení, která na jiných cestách bývají vnímaná jako rozptylování od duchovní cesty transcendence, odevzdává naprosto své já a nechá ho, aby se stalo tatvou, branou, skrze kterou ztrácí ego tím, že se odevzdá tomu, co je větší než toto já. Touha následovaná s naprostým nasazením a oddáním se vede k přesahu sebe sama, k přesahu duality připoutanosti a nepřipoutanosti, viny či ne-viny, sexuálního a duchovního, do nevinného bytí v blaženosti.

V sedmdesátých letech minulého století vytvořil Indický mystik Osho, do té doby znám jako Rajneesh nebo Baghwan, směs tantry a humanistické psychoterapie, která se stala tantrou západu. Do Evropy ji přivezla Margot Anand jako SkyDancing Tantru, Michael Plesse a Gabriele St Clair of Orgoville International ji přivedli do Německa a v pozdější vlně se dostala díky Saritě do Francie a Spojeného království a díky Astiko od Španělska jako Oshova neo-tantra. Daniel Odier vyučuje Kashmiri Shivaite tantru v Paříži. Margot vyškolila učitele v letech 1991-2 a založila SkyDancing Instituty v USA, Německu, Švýcarsku, Nizozemí a Francii, včetně toho, které ve Spojeném království vedl John Hawken.

Někteří tradičně smýšlející tantričtí studenti a praktikanti se obávají toho, že praxe tantry levé ruky bez dlouhé přípravy a opravdové oddanosti může znehodnotit odkaz tantry a zaplést účastníky skupiny hlouběji do jejich vlastního ega. A vskutku je mnoho učitelů tantry, kteří nabízejí a účastníci milerádi konzumují tantru jako pobavení nové doby a společenskou událost. Pokusit se zároveň spojit sexualitu a duchovno je velké úsilí. Nicméně, najde-li student, který tantru bere vážně, zkušeného a inspirujícího učitele, může zažít okamžiky transcendence a zažít pocit posílení a vytvořit trvalou osobní transformaci. A cesta sama je pak  plná vhledů, okamžiků radosti a pozitivní změny.

John Hawken
(překlad Rebeka Hasselbarthová)